Co všechno tu můžete zažít

Hřeben Gruně

Gruň je rozsáhlý horský hřeben v Zadních horách Moravskoslezských Beskyd. Za jeho okraje se považuje lokalita Kotoščina u Bílého kříže a vrchol Příslop. Na hřebeni mezi vrcholy Janikula a Kozlena leží osada Gruň, spadající pod Staré Hamry.

Název Gruň pochází ze stejnojmenného valašského slova pro odlesněný horský hřeben přeměněný na pastviny, takzvané valašské louky. V širším okolí najdete i další, méně výrazné gruně, například Mazácký grúnik na Lysé hoře.

Salašnictví bývalo hlavní obživou zdejších obyvatel a po celém hřbetu se dodnes zachovaly rozptýlené dřevěné chalupy, původně salaše. Nejvíc obyvatel měla osada za protektorátu, později se velká část odstěhovala do vysídlených Sudet, část luk se zalesnila a některé salaše se proměnily v turistické chaty, jako Švarná Hanka nebo Charbulák. Chov ovcí na Gruni pokračuje dodnes, jeho zvláštností je plemenný chov vzácné ovce valašské.

Vrcholové partie a jižní svah hřbetu jsou travnaté a nabízejí pěkné výhledy do Zadních hor, tedy na hřeben mezi Bumbálkou a Bílým křížem, jinak zvaný Klokočovská hornatina, kde se Beskydy stýkají se slovenskou CHKO Kysuce. Cesta po hřebeni je dobře schůdná a bez velkých výškových rozdílů, proto je oblíbená u pěších turistů i cyklistů. V zimě lákají panenské stráně na toulky zasněženou krajinou pěší i běžkaře.

Aktuální snímek

Dřevěný kostelík na Gruni

Pár desítek metrů od Domu sv. Josefa stojí dřevěný kostelík Panny Marie Pomocnice křesťanů. Je to roubený pasekářský kostelík karpatského typu, navazující na tradice místní lidové architektury. Na jeho místě stála od roku 1773 kamenná socha Panny Marie Frýdecké, kterou tu postavil pasekář Šimon Tomeček. V roce 1847 nad ní vyrostla dřevěná kaple a začaly se sem konat poutě. Dnešní kostel zasvěcený Panně Marii Pomocnici křesťanů se stavěl od roku 1887, hotový byl v roce 1890 a vysvěcený roku 1891.

Dřevěná jednolodní stavba je orientovaná kněžištěm k východu a nese typické znaky pozdních beskydských dřevěných kostelů. Prostorná předsíň je oddělená od stejně prostorné lodi obdélníkového půdorysu, krytá rovným stropem. Původní šindelovou střechu dnes nahrazuje plech, nad vchodem je nevýrazná sanktusová vížka. Kostel je dlouhý 17 metrů, široký 10 metrů a jeho věž měří 20 metrů.

Kromě zachovalé výzdoby interiéru jsou dojemnou zajímavostí domácí kříže zavěšené poblíž oltáře: když se stavěla přehradní nádrž Šance ve Starých Hamrech, lidé, kteří se museli ze zátopové oblasti vystěhovat, nosili kříže a křížky ze svých chalup sem na kopec do kostelíka a nechávali je tu, snad s prosbou o ochranu v novém domově, snad jako poděkování za chvíle prožité v beskydských horách.

Osmého října 2002 byl kostelík vyhlášen kulturní památkou. Příležitostně se v něm slouží mše svaté, jeho prostor je vhodný k rozjímání a díky dobré akustice dřevěné lodi a dvourejstříkovým varhanám je i vděčným místem pro koncerty a sborový zpěv. V neděli před svátkem Panny Marie Pomocnice křesťanů (24. května) se tu koná pouť, kterou obnovilo naše sdružení Most a Cesta.

Beskydská oblast tmavé oblohy

Gruň leží ve středu Beskydské oblasti tmavé oblohy, vyhlášené v roce 2013. Pozorovatelna Dark Sky Beskydy je jediné místo v Česku, kde se za příznivého počasí můžete každý večer podívat do vesmíru velkými astronomickými dalekohledy, daleko od rušivých světel měst. Najdete ji jen pár minut chůze od chaty, na hřebeni Gruně v nadmořské výšce necelých 900 metrů.

Za bezměsíčných večerů je tohle místo nejtmavší v Moravskoslezském kraji. Díky nadmořské výšce, tmavé obloze a velkým dalekohledům jde zároveň o nejhvězdnatější místo v Česku. Prohlídky hvězdné oblohy provázejí zkušení astronomové a průvodci. Rezervace předem na darkskybeskydy.cz.

Lysá hora

Lysá hora je nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd a leží přímo na sever od hřebene Gruně, mezi obcemi Krásná, Malenovice, Ostravice a Staré Hamry. Samotnému vrcholu se přezdívá Gigula. Vybíhají z něj čtyři rozsochy: Malchor, Zimný (Zimní Polana), Kobylanka (Velký Kobylík) a Lukšinec. Vrchol je významnou křižovatkou turistických cest.

Českého básníka Petra Bezruče hora a celé Beskydy inspirovaly k jeho básnickým sbírkám. Po Bezručovi je pojmenován i nejstarší turistický výšlap v Evropě, takzvaný Bezručův výplaz. Maryčka Magdónová, kterou znáte z jeho básně, je literární postava: na hřbitově v Pražmě je podle tradice pohřbená žena, jejíž osud měl básníka inspirovat.

V masivu Lysé hory vzniklo několik přírodních rezervací: Mazák a Mazácký grúnik, Malenovický kotel, Vodopády Satiny, Koryto řeky Ostravice, Ondrášovy díry (lašsky Ondrašovy ďury) a další, menší na okrajích masivu. Chrání smrčiny s příměsí jedlobukových porostů a oblasti svahových sesuvů.

V Ondrašovych ďurach se nacházejí pseudokrasové jeskyně a pukliny, hojné i v dalších částech hory. V okolí potoka Mazák a Řehucí vznikly menší skalní útvary, potok Satina je charakteristický vodopády. Vrchol Lysé hory v minulosti vážně poškodila průmyslová těžba dřeva.

V roce 1880 vznikla na vrcholu útulna Albrechta Habsburského. V roce 1935 k ní přibyla chata Klubu českých turistů nazvaná po Petru Bezručovi, přestože sám Bezruč navštívil jen tu takzvanou německou a otevření té české se odmítl zúčastnit. V roce 1948 byly obě znárodněny (chata Albrechta Habsburského přejmenována na Slezskou chatu), později sjednoceny, a v letech 1972 a 1978 obě do základů vyhořely.

Vrchol pak zůstal dlouhá léta bez turistické chaty, návštěvníkům sloužil jen provizorní bufet Šantán. Dnešní Bezručova chata je replika té původní: otevřela se v roce 2015 a provozuje ji Klub českých turistů. Jiný charakter má Horská chata Lysá hora, původně ubytovna pro lesní dělníky, a turistická ubytovna Kameňák s kapacitou až 30 lidí.

Na vrcholu stojí i stanice horské služby s provozem o víkendech a svátcích. Od roku 1897 se tu provádí meteorologická měření (od roku 1954 v nové budově Českého hydrometeorologického ústavu) a od roku 1980 tu funguje 78 metrů vysoký radiotelekomunikační vysílač, který tvoří charakteristickou, byť kontroverzní dominantu vrcholu.

Aktuální snímek

Smrk

Smrk je druhá nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd. Spolu s Malým Smrkem a dalšími okrajovými vrcholy tvoří typický masiv severozápadně od Gruně.

Na vrcholu a svazích se rozkládá Přírodní rezervace Smrk. Platí v ní zákaz rozdělávání ohně, bivakování, sběru plodin i vstupu mimo stezky, odpadky si odneste s sebou a chovejte se tiše. Půl kilometru jižně od vrcholu stojí lovecká chata Klinská, asi 2 km po značce směrem na Podolánky je u lovecké chaty Hubertka studánka.

Rozhled z vrcholu je omezený, výhledy se otevírají cestou nahoru (od Ostravice). Na vrcholu není chata ani restaurace, Smrk proto nepatří k nejnavštěvovanějším horám. Přesto sem míří řada lidí, patří totiž k nejkrásnějším místům Beskyd. Pod vrcholem stojí pomníček Johna Lennona a o kousek dál pomníček Jana Palacha.

Vodní nádrž Šance

Vodní dílo dokončené v roce 1969 je zdrojem pitné vody pro Ostravsko, proto ho není možné využívat ke koupání ani k jiným sportovním aktivitám. Jméno sdílí s vrchem Šance jižně od přehradní hráze, kde kdysi stávalo opevnění proti vpádům z uherské strany. V blízkosti přehrady vede naučná stezka Masarykovo údolí.

O přehradě se začalo mluvit už na začátku padesátých let: 26. srpna 1952 vláda rozhodla o zatopení obce a o podobě stavby se rozhodovalo v letech 1952 až 1954. Nepomohly protesty ani petice občanů. Koncem padesátých let, kdy ve Starých Hamrech teprve skončila elektrifikace, byl osud obce už rozhodnutý. Pod vodou tak zmizely veškeré vymoženosti Hamerských a modernizace vzkvétající obce, včetně nového mostu, hřiště, přístavby hasičské zbrojnice, kulturní jizby, adaptovaného zdravotního střediska, tělocvičny, ovčína i renovovaného kravína.

Skončila i éra železnice, která vozívala místní do práce a turisty na Hamry a Bílou z celého Ostravska i z Prahy; poslední vlak projel z Ostravice do Bílé 11. ledna 1965. Zvláštností je, že pod hrozbou přehrady na Starých Hamrech v údolí nikdy nevzniklo JZD, díky čemuž se tu dochovaly staré profese: kolář, kovář, sedlář.

Stavba byla zahájena na jaře 1964 a hluboce otřásla dosud funkční a soběstačnou obcí: likvidovaly se obchody i budovy, ale slibovaná náhrada se nikdy neuskutečnila. Pokračovaly demolice a nucené stěhování obyvatel. Do provozu byly Šance dány v prosinci 1969. Přínos přehrady pro Ostravsko a jeho obyvatele je nesporný, byl ale vykoupen lidskou tragédií a necitlivou likvidací vesnice, která se ze svých ran dodnes nevzpamatovala.

Základní technické údaje: povodí nádrže 146,4 km², délka hráze v koruně 342 m, maximální výška hráze 65 m, celkový objem nádrže 61,8 milionu m³, délka zátopy 7,6 km, šířka zátopy 0,6 km, zatopená plocha 337 ha, zaručený odtok 2,3 m³/s.

Bílý kříž

Významná křižovatka turistických cest a rekreační lokalita v sedle hraničního hřbetu se Slovenskem. Velký kříž u lesního chodníku připomíná dávné střety pašeráků s finanční stráží.

Bílý kříž a Gruň patří v Beskydech k pojmům, rádi a často je navštěvovali umělci hledající tu odpočinek i inspiraci. Po levé straně cesty na Gruň uvidíte velký dřevěný bíle natřený kříž, který dal jméno celé lokalitě. Připomíná střety mezi zdejšími pašeráky (šverci) a finančními strážníky (financemi, abšaury), o jeho vzniku vypráví místní pověst. Směrem na Gruň narazíte i na Experimentální ekologické pracoviště pro studie dopadů klimatické změny na lesy, poznáte ho podle obřích skleníků, takzvaných sfér.

Sedlo leží na starém pomezí Moravy a Slezska a pašerácké stezky tudy kdysi vedly hlavně kvůli soli a tabáku. Dnes je Bílý kříž jedním z hlavních rozcestí hřebenových tras: z Gruně sem dojdete po žluté značce (5 km) a dál můžete pokračovat na Konečnou, Bobek nebo Sulov.

Přečíst pověst, která se k místu váže

Radhošť

Vrchol Radhošť leží 4 km od horského sedla Pustevny. Je holý a otevírá jeden z nejkrásnějších pohledů na beskydské panorama, Vsetínské vrchy, Javorníky, Malou Fatru i Západní Tatry.

Na vrcholu najdete kapli sv. Cyrila a Metoděje, sousoší věrozvěstů, kříž a televizní vysílač. Cestou po odlesněném hřbetu Radhoště směrem na Pustevny mineme slavnou sochu Radegasta. Masiv Radhoště je protkaný množstvím pseudokrasových jeskyní a je turisticky hojně navštěvovaný: vede přes něj i na něj mnoho turistických stezek.