Zajímavá místa v okolí Gruně
1) hřeben Gruně
Gruň (řidčeji Grúň) je rozsáhlý horský hřeben v části Moravskoslezských Beskyd nazývaných Zadní hory. Za jeho okraje se obecně považuje lokalita Kotoščina nedaleko Bílého Kříže a vrchol Příslop. Na hřebeni se mezi vrcholy Janikula a Kozlena rozkládá osada Gruň, která spadá pod Staré Hamry.
hřeben Gruně, pohled od severu
Název Gruň pochází ze stejnojmenného valašského slova označujícího horský hřeben odlesněný pro potřeby salašnictví a přeměněný na rozsáhlé pastviny, tzv. valašské louky. V širším sousedství Gruně se nachází i několik dalších méně výtazných gruňů, zejména Mazácký grúnik na Lysé hoře.
Salašnictví bylo hlavní obživou obyvatel osady Gruň a dodnes se po celé délce hřbetu se zachovaly rozptýlené dřevěné chalupy, původně salaše. Největší počet obyvatel měla tato osada za Protektorátu, pak se velká část obyvatel odstěhovala do vysídlených Sudet, část luk byla zalesněna a některé salaše byly přeměněny na turistické chaty (Švarná Hanka, Charbulákov). Tradice chovu ovcí na Gruni nicméně stále pokračuje, jejím specifikem je plemenný chov vzácné ovce valašské.
Vrcholové partie a jižní svah hřbetu jsou travnaté. Nabízí proto dobré výhledy do „Zadních hor“, tj. na hřeben mezi Bumbálkou a Bílým Křížem, jinak také Klokočovská hornatina, kde oblast Beskyd hraničí se slovenským CHKO Kysuce. Cesta po hřebeni je dobře schůdná a bez větších výškových rozdílů. Z toho důvodu je často vyhledávaným místem pěší turistiky a cykloturistiky. V zimě lákají běžkaře panenské stráně na toulky zasněženou krajinou.
hřeben Gruně z Kozleny
2) Dřevěný kostelík na Gruni
Pár desítek metrů od Domu sv. Josefa se nachází dřevěný kostelík Panny Marie Pomocnice křesťanů.
Dřevěný kostelík na Gruni
Jedná se o typ roubeného pasekářského kostelíku karpatského typu, navazujícího na tradice místní lidové architektury. Na místě nynějšího kostela stála původně kamenná socha Panny Marie Frýdecké (od r. 1773), ke které se o půl století později začali konat poutě. Za dalších padesát let (r. 1891) zde byl vystavěn současný kostel, zasvěcený Panně Marii – Pomocnici křesťanů.
Dřevěná jednolodní stavba je orientovaná kněžištěm k východu a nese typické znaky beskydských dřevěných kostelů pozdní doby. Prostorná předsíň je oddělena od stejně prostorné lodi obdelníkového půdorysu. Ta je kryta rovným stropem. Původní šindelová střecha (nahrazena plechem) je nad vchodem opatřena nevýraznou sanktusovou vížkou. Kostel je dlouhý 17 metrů, 10 metrů široký a věž je vysoká 20 metrů.
„Kromě zachovalé výzdoby interiéru jsou dojemnou zajímavostí domácí kříže zavěšené poblíž oltáře. To když se budovala přehradní nádrž Šance ve Starých Hamrech, lidé, kteří se museli ze zátopové oblasti vystěhovat, nosili kříže a křížky ze svých chalup sem na kopec do kostelíka a zde je ponechávali. Snad s prosbou o ochranu v novém domově, snad jako poděkování za krásné chvíle života v lůně beskydských hor, snad jako příslib, že na svůj rodný kraj nezapomenou a že se ještě někdy přijdou podívat…“ (Valašsko 2002/1).
Dne 8. října 2002 byl kostelík vyhlášen za kulturní památku. Příležitostně se zde slouží mše svaté a jeho prostor je vhodný k rozjímání. Dobrá akustika dřevěné lodi a dvourejstříkové varhany z něj činí také jedinečné místo pro koncerty a sborový zpěv. V neděli předcházející svátku Panny Marie – Pomocnice křesťanů (24. května) se zde konají poutě obnovené naším sdružením Most a cesta.
3) Park tmavé oblohy – Beskydy
Park tmavé oblohy – Beskydy je jediným místem v ČR, kde se můžete na vlastní oči podívat do vzdálených hlubin vesmíru velkými astronomickými dalekohledy umístěnými daleko od rušivých světel měst a to každý večer za příznivé předpovědi počasí. Najdete ho jen pár minut chůze od našeho penzionu, na hřebeni Gruně v nadmořské výšce bezmála 900 metrů. Za bezměsíčných večerů je toto místo tím nejtmavším místem v Moravskoslezském kraji. Díky nadmořské výšce, tmavé obloze a velkým astronomickým dalekohledům jde zároveň o nejhvězdnatější místo v ČR. Prohlídky hvězdné oblohy jsou provázeny výkladem zkušených astronomů-průvodců. Rezervace: www.darkskybeskydy.cz
Park tmavé oblohy
4) Lysá hora (1323 m.n.m.)
Je nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd. Nachází přímo na sever od hřebene Gruně. Leží mezi obcemi Krásná, Malenovice, Ostravice a Staré Hamry. Samotnému vrcholu se přezdívá Gigula. Z vrcholu Lysé hory vybíhají čtyři rozsochy: Malchor, Zimný (Zimní Polana), Kobylanka (Velký Kobylík) a Lukšinec. Vrchol představuje významnou křižovatku turistických cest.
Lysá hora z Gruně
Českého básníka Petra Bezruče hora a kraj Beskyd inspirovali k příznačným básnickým sbírkám. Po Bezručovi je také pojmenován i nejstarší turistický výšlap v Evropě, tzv. Bezručův výplaz, který se na podzim v roce 2008 bude konat již po 50.té.Ve vesnici Pražmo je pochována Maryčka Magdónová, známá z několika jeho básní.
V masívu Lysé hory vzniklo několik přírodních rezervací: Mazák a Mazácký grúnik, Malenovický kotel, Vodopády Satiny, Koryto řeky Ostravice, Ondrášovy díry (lašsky Ondrašovy ďury) a další menší na okrajích masívu. Důvodem ochrany jsou smrčiny s příměsí jedlobukových porostů a oblasti svahových sesuvů. V tzv. Ondrašovych ďurach se nachází pseudokrasové jeskyně a pukliny hojné i v dalších částech hory. V oblasti potoka Mazák a Řehucí vznikly menší skalní útvary a pro potok Satinu charakteristické vodopády. Vrchol Lysé hory v minulosti vážně poškodila průmyslová těžba dřeva.
V roce 1880 vznikla na Lysé hoře útulna Albrechta Habsburského, což se stalo zdrojem určité závisti části českých turistů, kteří „německou“ (tehdy míněno habsburskou) chatu ignorovali. Proto v roce 1935 vznikla na vrcholu chata Klubu českých turistů nazvaná podle Petra Bezruče Bezručova chata (na Lysé hoře), ačkoliv sám Petr Bezruč navštívil pouze „německou“ chatu a v případě „české“ se odmítl i účastnit jejího otevření (viz). V roce 1948 byly obě znárodněny (chata Albrechta Habsburského přejmenována na Slezskou chatu, posléze sjednoceny a v letech 1972 a 1978 postupně obě do základů vyhořely. Provizorní bufet Šantán má už několik let poskytovat náhradu do výstavby (obnovení) Bezručovy chaty na jejím původním místě. Jiný charakter má Horská chata Lysá hora – původně ubytování pro lesní dělníky.
Lysá hora – vysílač
Na Lysé hoře stojí i stanice horské služby s provozem o víkendu a svátcích, od roku 1897 se provádí meteorologická měření (od roku 1954 nová budova českého hydrometeorologického ústavu). Od roku 1980 funguje i radiotelekomunikační vysílač vysoký 78 metrů tvořící charakteristickou, kontroverzní dominantu Lysé hory.
Turistická ubytovna Kameňák pojme až 30 lidí.
5) Smrk (1276 m.n.m.)
Druhá nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd, tvoří spolu s Malým Smrkem a dalšími okrajovými vrcholy typický masív severozápadně od Gruně.
Na vrcholu a na svazích se rozkládá Přírodní rezervace Smrk, z čehož plyne zákaz rozdělávání ohně, zákaz byvákování, zákaz sběru plodin, vstupu mimo stezky a další pravidla pro chování v přírodě (neodhazování odpadků, chovat se nehlučně apod.). Jižně, 0,5 km od vrcholu je lovecká chata „Klinská“ a asi 2 km od vrcholu po turistické značce směrem na Podolánky u lovecké chaty „Hubertka“ je studánka.
Rozhled z vrcholu je omezený, výhledy jsou cestou na vrchol (z Ostravice).
Smrk nepatří k přehnaně navštěvovaným horám neboť na vrcholu není žádná horská chata nebo restaurace. I přesto řady jeho návštěvníků jsou četné. Smrk patří k nejkrásnějším místům Beskyd. Pod vrcholem je možné vzpomenout u pomníčku na Johna Lennona nebo o kousek dál na Jana Palacha.
Smrk a Lysá hora z Bobku
6) Staré Hamry
Obec ležící na břehu vodního díla Šance, pseudogotický kostel, památník Bezručovy Maryčky Magdonové.
Název rozsáhlé obce napovídá, že tady kdysi bývaly hamry. Část obce s centrem původních Starých Hamrů byla zatopena vodami přehrady Šance. Nápadnou památkou je pseudogotický kostel ze 2. pol. 19. stol. se hřbitovem. Kousek od kostela, mezi silnicí a vodami údolní nádrže Šance, najdeme pomník vybájené Maryčky Magdonové, dílo Augustina Handzela z r. 1933, připomínající Slezské písně Petra Bezruče, díky kterému nabyli Hamry obecné známosti.
7) Vodní nádž Šance
Vodní dílo dokončené v r. 1969 je zdrojem pitné vody pro Ostravsko. Z tohoto důvodu není možné nádrž využít ke koupání, ani k jiným sportovním aktivitám. Svým názvem se shoduje s vrchem „Šance“, ležícím jižně od přehradní hráze, kde stávalo opevnění proti vpádům z uherské strany. V blízkosti přehrady vede naučná stezka „Masarykovo údolí“.
Koncem padesátých let končí elektrifikace Starých Hamer. Začíná se ale také mluvit o přehradě. Nepomohly ani protesty a petice občanů a 26. srpna 1952 vláda rozhodla o zatopení obce. Za své vzaly i veškeré vymoženosti Hamerských a modernizace vzkvétající obce. Pod vodou se tak z vůle tehdejších mocných ocitla váha, nový most, hřiště, přístavba hasičské zbrojnice, kulturní jizba, adaptované zdravotní středisko, tělocvična, ovčín i renovovaný kravín. Stejně zbytečná byla i regulace řeky. Skončila i éra železnice, která dříve vozívala místní do práce a turisty na Hamry a Bílou z celého Ostravska a Prahy. Zvláštností je, že pod hrozbou přehrady nikdy nevzniklo na Starých Hamrech v údolí JZD. Díky tomu se dochovaly i staré profese – kolář, kovář, sedlář. I když první úvahy o stavbě už na začátku minulého století, s terénním a geologickým průzkumem se započalo v roce 1952.
Vodní nádrž měla snížit nebezpečí povodní a vytvořit dostatečnou zásobárnu pitné vody pro Ostravsko. Na jaře roku 1964 byla skutečně stavba zahájena. Hluboce otřásla životem do té doby funkční a soběstačné obce. Likvidují se obchody, budovy, ale slibovaná náhrada se nikdy neuskutečnila… Pokračují demolice, nucené stěhování obyvatel. Do provozu byly Šance dány v prosinci 1969. Přínos přehrady je pro Ostravsko a jeho obyvatele nesporný. Byl však vykoupen lidskou tragédií, necitlivým zlikvidováním vesnice, která se ze svých ran do dnešních dob nevzpamatovala.
Základní technické údaje vodního díla: povodí nádrže: 146,4 km2, délka hráze v koruně 342,0 m, maximální výška hráze 65,0 m, celkový objem nádrže 61,8 mil. m3, délka záplavy 7,6 km, šířka záplavy 0,6 km, zatopená plocha 337 ha, zaručený odtok 2,3 m3/s.
Vodní nádrž Šance
8) Bílý kříž (910m.n.m.)
Významná křižovatka turistických cest a rekreační lokalita v sedle hraničního hřbetu se Slovenskem. Velký kříž u lesního chodníku připomíná dávné střety četníků s pašeráky.
Bílý Kříž a Grúň patří v Beskydech k pojmům. Rádi a často je navštěvovali umělci, kteří tu hledali nejen odpočinek, ale i inspiraci. Po levé straně cestou na Gruň uvidíte velký dřevěný bíle natřený kříž, který dal jméno celé lokalitě. Připomíná střety mezi zdejšími pašeráky (šverci) a finančními strážníky (financemi nebo abšaury). O jeho vzniku vypráví tato pověst. Směrem na Gruň narazíte na Experimentální ekologické pracoviště pro studie dopadů klimatické změny na lesy (obří skleníky, tzv. sféry.
Bílý kříž
9) Visalaje
Křižovatka turistických cest a horské středisko nedaleko Bílého Kříže; lyžařský areál, penzion Beskyd a horská chata Visalaje.
10) Súlov
vrchol mezi Bílým Křížem a osadou Doroťanka. Cesta po okraji skalní stěny nás zavede až na vrchol Súlova na moravsko-slovenském pomezí (přírodní útvar mrazový srub). Lesní pěšina vinoucí se pár kroků od skalního srázu, je romantická a tajemná zároveň. I k tomuto místu se váže několik pověstí.
11) řeka Ostravice
Největší beskydská řeka, má dva zdroje: Bílá Ostravice – pramení pod Třeštíkem a Bumbálkou, Černá Ostravice – pramení pod Bílým Křížem. Jinak také město v Beskydském podhůří – jízdy na koních, krytý bazén, východisko turistických tras.
Řeka Ostravice spojuje dohromady dva zdroje, Černou a Bílou Ostravici. Již od středověku rozděluje kraj na dvě území, Moravu a Slezsko (západ a východ). Černá se v údolí spojuje s Bílou a vytváří divokou a nebezpečnou Ostravici, které se dříve pro její dravost říkalo Ostrá. Přečtěte si Pověst o vzniku Černé Ostravice.
12) Bílá
Obec ležící v údolí Bílé Ostravice. K významným památkám patří dřevěný kostel sv. Bedřicha inspirovaný severskou architekturou a lovecký zámeček. Pod vrchem „Zbojnická“ se kdysi údajně setkali vůdci dvou zbojnických družin Jánošík a Ondráš; zimní lyžařský areál.
13) Rožnov pod Radhoštěm
Valašské muzeum v přírodě, koupaliště, krytý bazén.
14) Radhošť (1129 m n.m.)
Vrchol Radhošť (1129 m n.m.) se nachází 4 km od horského sedla Pustevny. Vrchol Radhoště je holý a můžeme z něj spatřit jeden z nejkrásnějších pohledů na beskydské panoráma, Vsetínské vrchy, Javorníky, Malou Fatru i Západní Tatry.
Na vrcholu najdeme kapli sv. Cyrila a Metoděje, sousoší věrozvěstů Cyrila a Metoděje, kříž a televizní vysílač. Cestou po odlesněném hřbetu Radhoště směrem na Pustevny mineme slavnou sochu Radegasta. Masiv Rahoště je také protkán množstvím pseudokrasových jeskyní. Radhošť je turisticky hojně navštěvován, vede přes něj a na něj mnoho turistických stezek.
Radhošť
15) Hukvaldy
Zřícenina hradu, Janáčkovy hudební slavnosti.
16) Štramberk
Vyhlídková věž Trúba, roubené domy, Muzeum Z. Buriana, jeskyně šipka, „štramberské uši“.
17) Kopřivnice
Technické muzeum automobilů, rozhledna na Bílé hoře
18) rozhledna Súkenická
Výhled od Jeseníků až po Roháče.
19) Turzovka
Známé slovenské poutní místo na hoře Živčáková.
